Vnitr Lek 2023, 69(3):166-172 | DOI: 10.36290/vnl.2023.029

Multimorbidní nemocný v intenzivní péči

Marcela Královcová1, Thomas Karvunidis1, 2, Martin Matějovič1, 2
1 Jednotka intenzivní péče, I. interní klinika, Lékařská fakulta v Plzni, Univerzita Karlova a Fakultní nemocnice Plzeň
2 Biomedicínské centrum, Lékařská fakulta v Plzni, Univerzita Karlova

Multimorbidita - současná přítomnost více chronických onemocnění - je u kriticky nemocných velmi častá. Její prevalence je zhruba 40-85 % a trendově se dále zvyšuje. Určitá chronická onemocnění, jako např. diabetes mellitus, obezita, chronické onemocnění srdce, plic, jater či ledvin a malignity, jsou asociovány s vyšším rizikem rozvoje závažných akutních komplikací a tedy i případné potřeby intenzivní péče. Tento přehledový článek shrnuje a diskutuje vybraná specifika péče o multimorbidní kriticky nemocné.

Klíčová slova: multimorbidita, chronické onemocnění, intenzivní péče, orgánové dysfunkce.

Critical care for multimorbid patients

Multimorbidity - the simultaneous presence of several chronic diseases - is very common in the critically ill patients. Its prevalence is roughly 40-85 % and continues to increase further. Certain chronic diseases such as diabetes, obesity, chronic heart, pulmonary, liver or kidney disease and malignancy are associated with higher risk of developing serious acute complications and therefore the possible need for intensive care. This review summarizes and discusses selected specifics of critical care for multimorbid patients.

Keywords: multimorbidity, chronic disease, intensive care, organ dysfunction.

Přijato: 27. duben 2023; Zveřejněno: 16. květen 2023  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Královcová M, Karvunidis T, Matějovič M. Multimorbidní nemocný v intenzivní péči. Vnitr Lek. 2023;69(3):166-172. doi: 10.36290/vnl.2023.029.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Simpson A, Puxty K, McLoone P, et al. Comorbidity and survival after admission to the intensive care unit: A population‑based study of 41,230 patients. J Intensive Care Soc. 2021;22(2):143-51. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Beil M, Flaatten H, Guidet B, et al. The management of multi‑morbidity in elderly patients: Ready yet for precision medicine in intensive care? Crit Care. 2021;25(1):330. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Skou ST, Mair FS, Fortin M, et al. Multimorbidity. Nat Rev Dis Prim. 2022;8(1):48. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Nguyen H, Manolova G, Daskalopoulou C, et al. Prevalence of multimorbidity in community settings: A systematic review and meta‑analysis of observational studies. J comorbidity. 2019;9:2235042X19870934. Přejít k původnímu zdroji...
    5. Danai PA, Moss M, Mannino DM, et al. The epidemiology of sepsis in patients with malignancy. Chest. 2006;129(6):1432-40. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Hodgin KE, Moss M. The epidemiology of sepsis. Curr Pharm Des. 2008;14(19):1833-9. Přejít k původnímu zdroji...
    7. Shappell C, Rhee C, Klompas M. Update on Sepsis Epidemiology in the Era of COVID-19. Semin Respir Crit Care Med. 2023;44(1):173-84. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Miller PE, Thomas A, Breen TJ, et al. Prevalence of Noncardiac Multimorbidity in Patients Admitted to Two Cardiac Intensive Care Units and Their Association with Mortality. Am J Med. 2021;134(5):653-661.e5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. The Academy of Medical Sciences. Multi‑morbidity: a priority for global health research. 2018. https://acmedsci.ac.uk/fledownload/82222 577.
    10. Min H, Avramovic S, Wojtusiak J, et al. A Comprehensive Multimorbidity Index for Predicting Mortality in Intensive Care Unit Patients. J Palliat Med. 2017;20(1):35-41. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Guidet B, de Lange DW, Boumendil A, et al. The contribution of frailty, cognition, activity of daily life and comorbidities on outcome in acutely admitted patients over 80 years in European ICUs: the VIP2 study. Intensive Care Med. 2020;46(1):57-69. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Nielsen AB, Thorsen‑Meyer H‑C, Belling K, et al. Survival prediction in intensive‑care units based on aggregation of long‑term disease history and acute physiology: a retrospective study of the Danish National Patient Registry and electronic patient records. Lancet Digit Heal. 2019;1(2):e78-89.
    13. Paratz J, Thomas P, Adsett J. Re‑admission to intensive care: identification of risk factors. Physiother Res Int J Res Clin Phys Ther. 2005;10(3):154-63. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Ho KM, Dobb GJ, Lee KY, et al. The effect of comorbidities on risk of intensive care readmission during the same hospitalization: a linked data cohort study. J Crit Care. 2009;24(1):101-7. Přejít k původnímu zdroji...
    15. Clerencia‑Sierra M, Calderón‑Larrañaga A, Martínez‑Velilla N, et al. Multimorbidity Patterns in Hospitalized Older Patients: Associations among Chronic Diseases and Geriatric Syndromes. PLoS One. 2015;10(7):e0132909. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Damluji AA, Forman DE, van Diepen S, et al. Older Adults in the Cardiac Intensive Care Unit: Factoring Geriatric Syndromes in the Management, Prognosis, and Process of Care: A Scientific Statement From the American Heart Association. Circulation. 2020;141(2):e6-32. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. St Sauver JL, Boyd CM, Grossardt BR, et al. Risk of developing multimorbidity across all ages in an historical cohort study: differences by sex and ethnicity. BMJ Open. 2015;5(2):e006413. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Pepper DJ, Demirkale CY, Sun J, et al. Does Obesity Protect Against Death in Sepsis? A Retrospective Cohort Study of 55,038 Adult Patients. Crit Care Med. 2019;47(5):643-50. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Karvunidis T, Lysak D, Matejovic M. Dospely onkologicky nemocny v intenzivni peci. Je jiz cas rici "ano, zvazime to" nez rikat "ne"?! Anesteziol a Intenziv Med [Internet]. 2017;28(6):346-53.
    20. Forman DE, Maurer MS, Boyd C, et al. Multimorbidity in Older Adults With Cardiovascular Disease. J Am Coll Cardiol. 2018;71(19):2149-61. Přejít k původnímu zdroji...
    21. Kivelitz L, Schäfer J, Kanat M, et al. Patient‑Centeredness in Older Adults With Multimorbidity: Results of an Online Expert Delphi Study. Gerontologist. 2021;61(7):1008-18. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. McNelly AS, Flower L, Stephens TJ, et al. Attitudes of multimorbid patients to surviving future acute illness and subsequent functional disability: A systematic review. medRxiv [Internet]. 2020;1.
    23. Wald R, Beaubien‑Souligny W, et al. Delivering optimal renal replacement therapy to critically ill patients with acute kidney injury. Intensive Care Med. 2022;48(10):1368-81. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Boyer N, Horne K, Selby NM, et al. Renal medicine in the intensive care unit: a narrative review. Anaesthesia. 2023; 11; doi:10.1111/anae.15964. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Singer P, Blaser AR, Berger MM, et al. ESPEN guideline on clinical nutrition in the intensive care unit. Clin Nutr. 2019;38(1):48-79. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Compher C, Bingham AL, McCall M, et al. Guidelines for the provision of nutrition support therapy in the adult critically ill patient: The American Society for Parenteral and Enteral Nutrition. JPEN J Parenter Enteral Nutr. 2022;46(1):12-41. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Joshi N, Caputo GM, Weitekamp MR, et al. Infections in patients with diabetes mellitus. N Engl J Med. 1999;341(25):1906-12. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Graham BB, Keniston A, Gajic O, et al. Diabetes mellitus does not adversely affect outcomes from a critical illness. Crit Care Med. 2010;38(1):16-24. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Stegenga ME, Vincent J‑L, Vail GM, et al. Diabetes does not alter mortality or hemostatic and inflammatory responses in patients with severe sepsis. Crit Care Med. 2010;38(2):539-45. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Vincent J‑L, Preiser J‑C, Sprung CL, et al. Insulin‑treated diabetes is not associated with increased mortality in critically ill patients. Crit Care. 2010;14(1):R12. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Michalia M, Kompoti M, Koutsikou A, et al. Diabetes mellitus is an independent risk factor for ICU‑acquired bloodstream infections. Intensive Care Med. 2009;35(3):448-54. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Freire AX, Bridges L, Umpierrez GE, et al. Admission hyperglycemia and other risk factors as predictors of hospital mortality in a medical ICU population. Chest. 2005;128(5):3109-16. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Whitcomb BW, Pradhan EK, Pittas AG, et al. Impact of admission hyperglycemia on hospital mortality in various intensive care unit populations. Crit Care Med. 2005;33(12):2772-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Esper AM, Moss M, Martin GS. The effect of diabetes mellitus on organ dysfunction with sepsis: an epidemiological study. Crit Care. 2009;13(1):R18. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Ali NA, O'Brien JMJ, Dungan K, et al. Glucose variability and mortality in patients with sepsis. Crit Care Med. 2008;36(8):2316-21. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Krinsley JS. Glycemic variability and mortality in critically ill patients: the impact of diabetes. J Diabetes Sci Technol. 2009;3(6):1292-301. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Hermanides J, Vriesendorp TM, Bosman RJ, et al. Glucose variability is associated with intensive care unit mortality. Crit Care Med. 2010;38(3):838-42. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Boord JB, Graber AL, Christman JW, et al. Practical management of diabetes in critically ill patients. Am J Respir Crit Care Med. 2001;164(10 Pt 1):1763-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Anderson MR, Shashaty MG. Impact of Obesity in Critical Illness. Chest. 2021;160(6):2135-45.Další literatura u autora a na www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Zhao Y, Li Z, Yang T, et al. Is body mass index associated with outcomes of mechanically ventilated adult patients in intensive critical units? A systematic review and meta‑analysis. PLoS One. 2018;13(6):e0198669. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. Pepper DJ, Sun J, Welsh J, et al. Increased body mass index and adjusted mortality in ICU patients with sepsis or septic shock: a systematic review and meta‑analysis. Crit Care. 2016;20(1):181. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. Karampela I, Chrysanthopoulou E, Christodoulatos GS, et al. Is There an Obesity Paradox in Critical Illness? Epidemiologic and Metabolic Considerations. Curr Obes Rep. 2020;9(3):231-44. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. El Solh A. (ed). Critical Care Management of the Obese Patient. John Wiley & Sons 2012; ISBN 978-0-470-65590-0. Přejít k původnímu zdroji...
    44. Schetz M, De Jong A, Deane AM, et al. Obesity in the critically ill: a narrative review. Intensive Care Med [Internet]. 2019;45(6):757-69. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    45. Dixon BJ, Dixon JB, Carden JR, et al. Preoxygenation is more effective in the 25 degrees head‑up position than in the supine position in severely obese patients: a randomized controlled study. Anesthesiology. 2005;102(6):1110-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    46. Guérin C, Reignier J, Richard J‑C, et al. Prone positioning in severe acute respiratory distress syndrome. N Engl J Med. 2013;368(23):2159-68. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    47. Galvagno SMJ, Pelekhaty S, Cornachione CR, et al. Does Weight Matter? Outcomes in Adult Patients on Venovenous Extracorporeal Membrane Oxygenation When Stratified by Obesity Class. Anesth Analg. 2020;131(3):754-61. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    48. O'Brien JMJ, Philips GS, Ali NA, et al. The association between body mass index, processes of care, and outcomes from mechanical ventilation: a prospective cohort study. Crit Care Med. 2012;40(5):1456-63. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    49. Dennis BM, Eckert MJ, Gunter OL, et al. Safety of bedside percutaneous tracheostomy in the critically ill: evaluation of more than 3,000 procedures. J Am Coll Surg. 2013;216(4):857-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    50. Ouellette DR, Patel S, Girard TD, et al. Liberation From Mechanical Ventilation in Critically Ill Adults: An Official American College of Chest Physicians/American Thoracic Society Clinical Practice Guideline: Inspiratory Pressure Augmentation During Spontaneous Breathing Trials, Protocols Mini. Chest. 2017;151(1):166-80. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    51. Stéphan F, Bérard L, Rézaiguia‑Delclaux S, et al. High‑Flow Nasal Cannula Therapy Versus Intermittent Noninvasive Ventilation in Obese Subjects After Cardiothoracic Surgery. Respir Care. 2017;62(9):1193-202. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    52. Kenchaiah S, Evans JC, Levy D, et al. Obesity and the risk of heart failure. N Engl J Med. 2002;347(5):305-13. Přejít k původnímu zdroji...
    53. Vyas V, Lambiase P. Obesity and Atrial Fibrillation: Epidemiology, Pathophysiology and Novel Therapeutic Opportunities. Arrhythmia Electrophysiol Rev. 2019;8(1):28-36. Přejít k původnímu zdroji...
    54. Ejerblad E, Fored CM, Lindblad P, et al. Obesity and risk for chronic renal failure. J Am Soc Nephrol. 2006;17(6):1695-702. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    55. Soto GJ, Frank AJ, Christiani DC, et al. Body mass index and acute kidney injury in the acute respiratory distress syndrome. Crit Care Med. 2012;40(9):2601-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    56. Vasquez CR, DiSanto T, Reilly JP, et al. Relationship of body mass index, serum creatine kinase, and acute kidney injury after severe trauma. J Trauma Acute Care Surg. 2020;89(1):179-85. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    57. Kellum JA, Lameire N. Diagnosis, evaluation, and management of acute kidney injury: a KDIGO summary (Part 1). Crit Care. 2013;17(1):204. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    58. Gaudry S, Palevsky PM, Dreyfuss D. Extracorporeal Kidney‑Replacement Therapy for Acute Kidney Injury. N Engl J Med. 2022;386(10):964-75. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    59. Dossett LA, Dageforde LA, Swenson BR, et al. Obesity and site‑specific nosocomial infection risk in the intensive care unit. Surg Infect (Larchmt). 2009;10(2):137-42. Přejít k původnímu zdroji...
    60. Bochicchio G V, Joshi M, Bochicchio K, et al. Impact of obesity in the critically ill trauma patient: a prospective study. J Am Coll Surg. 2006;203(4):533-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    61. Roe JL, Fuentes JM, Mullins ME. Underdosing of common antibiotics for obese patients in the ED. Am J Emerg Med. 2012;30(7):1212-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    62. Erstad BL, Barletta JF. Drug dosing in the critically ill obese patient: a focus on medications for hemodynamic support and prophylaxis. Crit Care. 2021;25(1):77. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    63. Puurunen MK, Gona PN, Larson MG, et al. Epidemiology of venous thromboembolism in the Framingham Heart Study. Thromb Res. 2016;145:27-33. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    64. Rosito GA, D'Agostino RB, Massaro J, et al. Association between obesity and a prothrombotic state: the Framingham Offspring Study. Thromb Haemost. 2004;91(4):683-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    65. Willenberg T, Schumacher A, Amann‑Vesti B, et al. Impact of obesity on venous hemodynamics of the lower limbs. J Vasc Surg. 2010;52(3):664-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    66. Sebaaly J, Covert K. Enoxaparin Dosing at Extremes of Weight: Literature Review and Dosing Recommendations. Ann Pharmacother. 2018;52(9):898-909. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    67. Cascio V, Hon M, Haramati LB, et al. Imaging of suspected pulmonary embolism and deep venous thrombosis in obese patients. Br J Radiol. 2018;91(1089):20170956. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    68. Go AS, Mozaffarian D, Roger VL, et al. Heart disease and stroke statistics--2014 update: a report from the American Heart Association. Circulation. 2014;129(3):e28-292.
    69. Christiansen MN, Køber L, Weeke P, et al. Age‑Specific Trends in Incidence, Mortality, and Comorbidities of Heart Failure in Denmark, 1995 to 2012. Circulation. 2017;135(13):1214-23. Přejít k původnímu zdroji...
    70. Walker AMN, Drozd M, Hall M, et al. Prevalence and Predictors of Sepsis Death in Patients With Chronic Heart Failure and Reduced Left Ventricular Ejection Fraction. J Am Heart Assoc. 2018;7(20):e009684. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    71. Metkus TS, Lindsley J, Fair L, et al. Quality of Heart Failure Care in the Intensive Care Unit. J Card Fail. 2021;27(10):1111-25. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    72. Cook DJ, Webb S, Proudfoot A. Assessment and management of cardiovascular disease in the intensive care unit. Heart. 2022;108(5):397-405. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    73. Mannino DM, Buist AS. Global burden of COPD: risk factors, prevalence, and future trends. Lancet (London, England). 2007;370(9589):765-73. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    74. Almirall J, Bolíbar I, Balanzó X, et al. Risk factors for community‑acquired pneumonia in adults: a population‑based case‑control study. Eur Respir J. 1999;13(2):349-55. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    75. Torres A, Dorca J, Zalacaín R, et al. Community‑acquired pneumonia in chronic obstructive pulmonary disease: a Spanish multicenter study. Am J Respir Crit Care Med. 1996;154(5):1456-61. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    76. Love ME, Proud D. Respiratory Viral and Bacterial Exacerbations of COPD‑The Role of the Airway Epithelium. Cells. 2022;11(9).
    77. Nseir S, Di Pompeo C, Cavestri B, et al. Multiple‑drug‑resistant bacteria in patients with severe acute exacerbation of chronic obstructive pulmonary disease: Prevalence, risk factors, and outcome. Crit Care Med. 2006;34(12):2959-66. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    78. Rello J, Rodriguez A, Torres A, et al. Implications of COPD in patients admitted to the intensive care unit by community‑acquired pneumonia. Eur Respir J. 2006;27(6):1210-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    79. Hess Dr. Evidence‑Based Respiratory Care. Respir Care. 2021;66(7):1105-19. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    80. Coresh J, Selvin E, Stevens LA, et al. Prevalence of chronic kidney disease in the United States. JAMA. 2007;298(17):2038-47. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    81. Rocha E, Soares M, Valente C, et al. Outcomes of critically ill patients with acute kidney injury and end‑stage renal disease requiring renal replacement therapy: a case‑control study. Nephrol Dial Transplant Off Publ Eur Dial Transpl Assoc - Eur Ren Assoc. 2009;24(6):1925-30.
    82. Strijack B, Mojica J, Sood M, et al. Outcomes of chronic dialysis patients admitted to the intensive care unit. J Am Soc Nephrol. 2009;20(11):2441-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    83. Hotchkiss JR, Palevsky PM. Care of the critically ill patient with advanced chronic kidney disease or end‑stage renal disease. Curr Opin Crit Care. 2012;18(6):599-606. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    84. Pesanti EL. Immunologic defects and vaccination in patients with chronic renal failure. Infect Dis Clin North Am. 2001;15(3):813-32. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    85. Cruz DN, Goh CY, Marenzi G, Corradi V, Ronco C, Perazella MA. Renal replacement therapies for prevention of radiocontrast‑induced nephropathy: a systematic review. Am J Med. 2012;125(1):66-78.e3. Přejít k původnímu zdroji...
    86. Weisbord SD, Palevsky PM. Iodinated contrast media and the role of renal replacement therapy. Adv Chronic Kidney, DiS. 2011;18(3):199-206. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    87. Karvellas CJ, Pink F, McPhail M, et al. Bacteremia, acute physiology and chronic health evaluation II and modified end stage liver disease are independent predictors of mortality in critically ill nontransplanted patients with acute on chronic liver failure. Crit Care Med. 2010;38(1):121-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    88. Das V, Boelle P‑Y, Galbois A, et al. Cirrhotic patients in the medical intensive care unit: early prognosis and long‑term survival. Crit Care Med. 2010;38(11):2108-16. Přejít k původnímu zdroji...
    89. Karvellas CJ, Bagshaw SM. Advances in management and prognostication in critically ill cirrhotic patients. Curr Opin Crit Care. 2014;20(2):210-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    90. Lin C‑Y, Tsai I‑F, Ho Y‑P, et al. Endotoxemia contributes to the immune paralysis in patients with cirrhosis. J Hepatol. 2007;46(5):816-26. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    91. Berry PA, Antoniades CG, Carey I, et al. Severity of the compensatory anti‑inflammatory response determined by monocyte HLA‑DR expression may assist outcome prediction in cirrhosis. Intensive Care Med. 2011;37(3):453-60. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    92. Arabi YM, Dara SI, Memish Z, et al. Antimicrobial therapeutic determinants of outcomes from septic shock among patients with cirrhosis. Hepatology. 2012;56(6):2305-15. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    93. Bajaj JS, O'Leary JG, Reddy KR, et al. Second infections independently increase mortality in hospitalized patients with cirrhosis: the North American consortium for the study of end‑stage liver disease (NACSELD) experience. Hepatology. 2012;56(6):2328-35. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    94. Carbonell N, Pauwels A, Serfaty L, et al. Improved survival after variceal bleeding in patients with cirrhosis over the past two decades. Hepatology. 2004;40(3):652-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    95. Garcia‑Tsao G, Bosch J, Groszmann RJ. Portal hypertension and variceal bleeding--unresolved issues. Summary of an American Association for the study of liver diseases and European Association for the study of the liver single‑topic conference. Hepatology. 2008;47(5):1764-72. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    96. de Franchis R. Revising consensus in portal hypertension: report of the Baveno V consensus workshop on methodology of diagnosis and therapy in portal hypertension. J Hepatol. 2010;53(4):762-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    97. Levacher S, Letoumelin P, Pateron D, et al. Early administration of terlipressin plus glyceryl trinitrate to control active upper gastrointestinal bleeding in cirrhotic patients. Lancet (London, England). 1995;346(8979):865-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    98. García‑Pagán JC, Caca K, Bureau C, et al. Early use of TIPS in patients with cirrhosis and variceal bleeding. N Engl J Med. 2010;362(25):2370-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    99. Wong F, O'Leary JG, Reddy KR, et al. New consensus definition of acute kidney injury accurately predicts 30-day mortality in patients with cirrhosis and infection. Gastroenterology. 2013;145(6):1280-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    100. Sanyal AJ, Boyer T, Garcia‑Tsao G, et al. A randomized, prospective, double‑blind, placebo‑controlled trial of terlipressin for type 1 hepatorenal syndrome. Gastroenterology. 2008;134(5):1360-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    101. Martín‑Llahí M, Pépin M‑N, Guevara M, et al. Terlipressin and albumin vs albumin in patients with cirrhosis and hepatorenal syndrome: a randomized study. Gastroenterology. 2008;134(5):1352-9. Přejít k původnímu zdroji...
    102. Sharma P, Kumar A, Shrama BC, et al. An open label, pilot, randomized controlled trial of noradrenaline versus terlipressin in the treatment of type 1 hepatorenal syndrome and predictors of response. Am J Gastroenterol. 2008;103(7):1689-97. Přejít k původnímu zdroji...
    103. Kinsey T, Jemal A, Liff J, et al. Secular trends in mortality from common cancers in the United States by educational attainment, 1993-2001. J Natl Cancer Inst. 2008;100(14):1003-12. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    104. Allemani C, Matsuda T, Di Carlo V, et al. Global surveillance of trends in cancer survival 2000-14 (CONCORD-3): analysis of individual records for 37 513 025 patients diagnosed with one of 18 cancers from 322 population‑based registries in 71 countries. Lancet. 2018;391(10125):1023-75. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    105. Puxty K, McLoone P, Quasim T, et al. Risk of Critical Illness Among Patients With Solid Cancers: A Population‑Based Observational Study. JAMA Oncol. 2015;1(8):1078-85. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    106. Schellongowski P, Staudinger T, Kundi M, et al. Prognostic factors for intensive care unit admission, intensive care outcome, and post‑intensive care survival in patients with de novo acute myeloid leukemia: a single center experience. Haematologica. 2011;96(2):231-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    107. Azoulay E, Schellongowski P, Darmon M, et al. The Intensive Care Medicine research agenda on critically ill oncology and hematology patients. Intensive Care Med. 2017;43(9):1366-82. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    108. Tanvetyanon T, Leighton JC. Life‑sustaining treatments in patients who died of chronic congestive heart failure compared with metastatic cancer. Crit Care Med. 2003;31(1):60-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    109. Staudinger T, Stoiser B, Müllner M, et al. Outcome and prognostic factors in critically ill cancer patients admitted to the intensive care unit. Crit Care Med. 2000;28(5):1322-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    110. Massion PB, Dive AM, Doyen C, et al. Prognosis of hematologic malignancies does not predict intensive care unit mortality. Crit Care Med. 2002;30(10):2260-70. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    111. Song J‑U, Suh GY, Park HY, et al. Early intervention on the outcomes in critically ill cancer patients admitted to intensive care units. Intensive Care Med. 2012;38(9):1505-13. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    112. Mokart D, Lambert J, Schnell D, et al. Delayed intensive care unit admission is associated with increased mortality in patients with cancer with acute respiratory failure. Leuk Lymphoma. 2013;54(8):1724-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    113. Schellongowski P, Sperr WR, Wohlfarth P, et al. Critically ill patients with cancer: chances and limitations of intensive care medicine‑a narrative review. ESMO open. 2016;1(5):e000018. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    114. Darmon M, Thiery G, Ciroldi M, et al. Intensive care in patients with newly diagnosed malignancies and a need for cancer chemotherapy. Crit Care Med. 2005;33(11):2488-93. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    115. Benoit DD, Depuydt PO, Vandewoude KH, et al. Outcome in severely ill patients with hematological malignancies who received intravenous chemotherapy in the intensive care unit. Intensive Care Med. 2006;32(1):93-9. Přejít k původnímu zdroji...
    116. Vandijck DM, Benoit DD, Depuydt PO, et al. Impact of recent intravenous chemotherapy on outcome in severe sepsis and septic shock patients with hematological malignancies. Intensive Care Med. 2008;34(5):847-55. Přejít k původnímu zdroji...
    117. Karvunidis T, Matějovič M. Oncologic emergencies. Vnitr Lek. 2019;65(6):405-15. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.