Cor et Vasa 2018, 60(6):e582-e588 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2017.12.003

The positive impact of a four-week Cardiac Rehabilitation program on depression levels of cardiological patients

Floriana Caccamoa,*, Simone Saltinib, Cristina Marognaa, Vito Savab, Roberto Carlonb, Federico Vignagab
a Department of Philosophy, Sociology, Pedagogy and Applied Psychology, University of Padova, Italy
b UOA of Cardiology, Cardiac Rehabilitation, ASSL 6 Euganea, Presidio Hospital of Cittadella, Padova, Italy

Cíl: Posoudit pozitivní dopad programu srdeční rehabilitace na stupeň deprese u pacientů po akutní srdeční příhodě a ověřit, zda některé sociodemografické proměnné (např. diagnóza, pohlaví a věk) a proměnné v souvislosti se zaměstnáním a podporou ze strany okolí (povolání, rodinný stav, přítomnost/nepřítomnost dětí) lze považovat za prediktory deprese, a to jak na začátku, tak na konci programu srdeční rehabilitace.

Metody: K posouzení symptomů deprese vyplnilo před čtyřtýdenním programem a po čtyřtýdenním programu srdeční rehabilitace 122 pacientů dotazník BDI-II. Změny v hodnotách skóre se porovnávaly pomocí párového t-testu. K ověření prediktorů rozvoje deprese byla použita lineární regresní analýza.

Výsledky: Průměrné skóre BDI-II se od prvního do druhého hodnocení významně snížilo, jak u afektivního faktoru (t = 2,66; p < 0,01), u kognitivního faktoru (t = 3,89; p < 0,01), tak i v celkovém skóre BDI-II (t = 3,68; p < 0,01). Prediktory stupně deprese před hodnocením byly rovněž pohlaví (β = 0,312; t = 2,55; p < 0,01) a přítomnost dětí (β = 0,426; t = 3,08; p < 0,01).

Závěr: Snížené stupně deprese prokázaly pozitivní dopad programu srdeční rehabilitace, v němž mají strukturované aktivity řadu příznivých účinků na psychiku pacienta. Podle získaných výsledků je vhodné při rozhodování o dalších intervencích u pacientů se srdečním onemocněním vzít v úvahu jeho pohlaví a míru podpory ze strany okolí.

Klíčová slova: Deprese; Psychická podpora; Rehabilitace; Srdeční příhoda

Vloženo: 25. září 2017; Přijato: 1. prosinec 2017; Zveřejněno: 1. prosinec 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Caccamo F, Saltini S, Marogna C, Sava V, Carlon R, Vignaga F. The positive impact of a four-week Cardiac Rehabilitation program on depression levels of cardiological patients. Cor Vasa. 2018;60(6):e582-588. doi: 10.1016/j.crvasa.2017.12.003.
Stáhnout citaci

Reference

  1. P.D. Freitas, A. Haida, M. Bousquet, et al., Short-term impact of a 4-week intensive cardiac rehabilitation program on quality of life and anxiety-depression, Annals of Physical and Rehabilitation Medicine 54 (2011) 132-143. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. C.J. Lavie, R.V. Milani, Cardiac rehabilitation, exercise training, and psychosocial risk factors, Journal of the American College of Cardiology 47 (2006) 212. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. C.J. Lavie, R.V. Milani, Adverse psychological and coronary risk profiles in young patients with coronary artery disease and benefits of formal cardiac rehabilitation, Archives of Internal Medicine 166 (2006) 1878-1883. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. L. Pourafkari, S. Ghaffari, A. Tajlil, et al., The impact of cardiac rehabilitation program on anxiety and depression levels after coronary artery bypass graft surgery, Cor et Vasa (2016) e384-e390. Přejít k původnímu zdroji...
  5. C.J. Lavie, R.V. Milani, M.M. Cassidy, Y.E. Gilliland, Effects of cardiac rehabilitation and exercise training programs in women with depression, American Journal of Cardiology 83 (1999) 1480-1483. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. World Health Organization, Rehabilitation After Cardiovascular Diseases, with Special Emphasis on Developing Countries: Report of a WHO Expert Committee [Meeting Held in Geneva from 21 to 18 October 1991], 1993.
  7. R.V. Milani, C.J. Lavie, Impact of cardiac rehabilitation on depression and its associated mortality, American Journal of Medicine 120 (2007) 799-806. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. A. Mozafari, A. Baharvand, S. Mohebi, S.F. Hejazi, Impact of cardiac rehabilitation on depression after percutaneous coronary intervention, Journal of Health 7 (2016) 356-364.
  9. M. Sommaruga, R. Tramarin, E. Angelino, et al., Gruppo Italiano di Cardiologia Riabilitativa e Preventiva, Guidelines on psychological intervention in cardiac rehabilitation - methodological process, Monaldi Archives for Chest Diseases 60 (2003) 184-234.
  10. R. Klempfner, T. Kamerman, E. Schwammenthal, et al., Efficacy of exercise training in symptomatic patients with hypertrophic cardiomyopathy: results of a structured exercise training program in a cardiac rehabilitation center, European Journal of Preventive Cardiology 22 (2015) 13-19. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. T. Rutledge, L.S. Redwine, S.E. Linke, P.J. Mills, A meta- analysis of mental health treatments and cardiac rehabilitation for improving clinical outcomes and depression among patients with coronary heart disease, Psychosomatic Medicine 75 (2013) 335-349. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. L. Anderson, N. Oldridge, D.R. Thompson, et al., Exercise-based cardiac rehabilitation for coronary heart disease: Cochrane systematic review and meta-analysis, Journal of the American College of Cardiology 67 (2016) 1-12. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. M.J. Armstrong, R.J. Sigal, R. Arena, et al., Cardiac rehabilitation completion is associated with reduced mortality in patients with diabetes and coronary artery disease, Diabetologia 58 (2015) 691-698. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. L. Ernstsen, V. Rangul, J. Nauman, et al., Protective effect of regular physical activity on depression after myocardial infarction: the HUNT study, American Journal of Medicine 129 (2016) 82-88. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. R.V. Milani, C.J. Lavie, M.R. Mehra, H.O. Ventura, Impact of exercise training and depression on survival in heart failure due to coronary heart disease, American Journal of Cardiology 107 (2011) 64-68. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. J.P. Van Melle, P. De Jonge, T.A. Spijkerman, et al., Prognostic association of depression following myocardial infarction with mortality and cardiovascular events: a meta-analysis, Psychosomatic Medicine 66 (2004) 814-822. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. J.C. Peterson, M.E. Charlson, M.T. Wells, M. Altemus, Depression, coronary artery disease, and physical activity: how much exercise is enough? Clinical Therapeutics 36 (2014) 1518-1530. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. I. Locati, F. Caccamo, C. Marogna, Pazienti in cerca di gruppi: gruppi omogenei con coniugi e figli di pazienti con Grave Cerebrolesione Acquisita, in: (a cura di), F.N. Vasta, R. Girelli, S. Gullo (Eds.), Quale omogeneità nei gruppi? Elementi di teoria, clinica e ricerca, Gruppal-Mente, Alpes, Roma, Collana, 2013.
  19. D.E. Bush, R.C. Ziegelstein, U.V. Patel, et al., Post-myocardial infarction depression, in: AHRQ Evidence Report Summaries, 2005.
  20. D.M. Colquhoun, S.J. Bunker, D.M. Clarke, et al., Screening, referral and treatment for depression in patients with coronary heart disease, Medical Journal of Australia 198 (2013) 483-484. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. J. Barth, C.R. Martin, Factor structure of the Hospital Anxiety and Depression Scale (HADS) in German coronary heart disease patients, Health and Quality of Life Outcomes 3 (2005) 1. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. R.M. Carney, J.A. Blumenthal, K.E. Freedland, et al., Low heart rate variability and the effect of depression on post-myocardial infarction mortality, Archives of Internal Medicine 165 (2005) 1486-1491. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. L.V. Doering, K. Dracup, M.A. Caldwell, et al., Is coping style linked to emotional states in heart failure patients?, Journal of Cardiac Failure 10 (2004) 344-349. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. W. Jiang, M. Kuchibhatla, M.S. Cuffe, et al., Prognostic value of anxiety and depression in patients with chronic heart failure, Circulation 110 (2004) 3452-3456. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. J. Barth, M. Schumacher, C. Herrmann-Lingen, Depression as a risk factor for mortality in patients with coronary heart disease: a meta-analysis, Psychosomatic Medicine 66 (2004) 802-813. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. R.M. Carney, K.E. Freedland, G.E. Miller, A.S. Jaffe, Depression as a risk factor for cardiac mortality and morbidity: a review of potential mechanisms, Journal of Psychosomatic Research 53 (2002) 897-902. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. J.M. Gorman, R.P. Sloan, Heart rate variability in depressive and anxiety disorders, American Heart Journal 140 (2000) S77-S83. Přejít k původnímu zdroji...
  28. R.C. Ziegelstein, J.A. Fauerbach, S.S. Stevens, et al., Patients with depression are less likely to follow recommendations to reduce cardiac risk during recovery from a myocardial infarction, Archives of Internal Medicine 160 (2000) 1818-1823. Přejít k původnímu zdroji...
  29. N. Frasure-Smith, F. Lespérance, G. Gravel, et al., Social support, depression, and mortality during the first year after myocardial infarction, Circulation 101 (2000) 1919-1924. Přejít k původnímu zdroji...
  30. K.M. Glazer, C.F. Emery, D.J. Fred, R.E. Banyans, Psychological predictors of adherence and outcomes among patients in cardiac rehabilitation, Journal of Cardiopulmonary Rehabilitation and Prevention 22 (2002) 40-46. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. A.T. Beck, R.A. Steer, G.K. Brown, Beck Depression Inventory-II, 1996 San Antonio, TX, 78204-2498. Přejít k původnímu zdroji...
  32. M. Ghisi, G.B. Flubs, A. Montano, et al., Beck Depression Inventory-II. Manual Italian, Organization Special, Frieze, 2006.
  33. G. Blood, C. Nevada, M. Ghisi, D. Aplomb, Posttraumatic and depressive symptoms in victims of occupational accidents, Depression Research and Treatment 2012 (2012). Přejít k původnímu zdroji...
  34. C. Sic, M. Ghisi, G. Aloe, et al., The Italian version of the Obsessive Compulsive Inventory: its psychometric properties on community and clinical samples, Journal of Anxiety Disorders 23 (2009) 204-211. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  35. M.P. Herring, T.W. Poets, P.J. O'Connor, R.K. Dishpan, Effect of exercise training on depressive symptoms among patients with a chronic illness: a systematic review and meta-analysis of randomised controlled trials, Archives of Internal Medicine 172 (2012) 101-111. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  36. F.J. Penned, J.R. Dan, Exercise and well-being: a review of mental and physical health benefits associated with physical activity, Current Opinion in Psychiatry 18 (2005) 189-193. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  37. S. Corbelled, R. Girelli, S. Marginally, Gruppi omogenei, Bola, Milan, 2004.
  38. F. Bonnet, K. Irving, J.L. Terra, et al., Anxiety and depression are associated with unhealthy lifestyle in patients at risk of cardiovascular disease, Athéroscléreuses 178 (2005) 339-344. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  39. N. Frasure-Smith, F. Lespérance, M. Thalamic, Depression and 18-month prognosis after myocardial infarction, Circulation 91 (1995) 999-1005. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  40. Y. Dory, S. Cravats, G. Hirsch Berger, Israel Study Group on First Acute Myocardial Infarction, Long-term mental health of women after a first acute myocardial infarction, Archives of Physical Medicine and Rehabilitation 84 (2003) 1492-1498. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  41. A.M. Moller-Leimkuhler, Gender differences in cardiovascular disease and comorbide depression, Dialogues in Clinical Neuroscience 9 (2007) 71. Přejít k původnímu zdroji...
  42. A. Compare, C. Zero, G.M. Mansoni, et al., Social support, depression, and heart disease: a ten-year literature review, Frontiers in Psychology 4 (2013) 384. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  43. C. Zarbo, A. Compare, E. Baldassari, et al., In sickness and in health: a literature review about function of social support within anxiety and heart disease association, Clinical Practice & Epidemiologist in Mental Health 9 (2013) 255-262. Přejít k původnímu zdroji...
  44. U. Maeda, B.J. Sheen, E.R. Schwarz, et al., Self-efficacy mediates the associations of social support and depression with treatment adherence in heart failure patients, International Journal of Behavioural Medicine 20 (1) (2013) 88-96. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  45. R.B. Case, A.J. Moss, N. Case, et al., Living alone after myocardial infarction: impact on prognosis, Journal of the American Medical Association 267 (1992) 515-519. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  46. R.B. Williams, J.C. Barefoot, R.M. Cliff, et al., Prognostic importance of social and economic resources among medically treated patients with angiographically documented coronary artery disease, Journal of the American Medical Association 267 (1992) 520-524. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  47. K. Jolly, F. Bradley, S. Sharp, et al., Randomised controlled trial of follow up care in general practice of patients with myocardial infarction and angina: final results of the Southampton heart integrated care project (SHIP), British Medical Journal 318 (1999) 706-711. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  48. T. Cavanaugh, D.J. Martens, L.F. Hamm, et al., Prediction of long-term prognosis in 12 169 men referred for cardiac rehabilitation, Circulation 106 (2002) 666-671. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  49. American Psychiatric Association, Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders (DSM-5®), American Psychiatric Pub, 2013. Přejít k původnímu zdroji...
  50. D.P. French, R.J. Levin, N. Watson, D.R. Thompson, Do illness perceptions predict attendance at cardiac rehabilitation and quality of life following myocardial infarction?, Journal of Psychosomatic Research 59 (2005) 315-322. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  51. L. Stafford, M. Berk, H.J. Jackson, Validity of the Hospital Anxiety and Depression Scale and Patient Health Questionnaire-9 to screen for depression in patients with coronary artery disease, General Hospital Psychiatry 29 (5) (2007) 417-424. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  52. A. Whit marsh, M. Koutantji, K. Slidell, Illness perceptions, mood and coping in predicting attendance at cardiac rehabilitation, British Journal of Health Psychology 8 (2003) 209-221. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  53. E. Broadbent, C.J. Ellis, J. Thomas, et al., Further development of an illness perception intervention for myocardial infarction patients: a randomised controlled trial, Journal of Psychosomatic Research 67 (2009) 17-23. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.