Cor et Vasa 2013, 55(3):e207-e211 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2013.04.007

The use of revascularization strategies in patients with acute coronary syndromes admitted to hospitals without catheterization facilities: Results from the ALERT-CZ registry

Petr Widimský^a,*, Jana Zvárová^b, Zdeněk Monhart^c, Petr Janský^d

^a III. interní-kardiologická klinika, Kardiocentrum 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha, Česká republika

^b EuroMISE centrum, Ústav informatiky, Akademie věd ČR, Praha, Česká republika

^c Interní oddělení, Nemocnice Znojmo, Znojmo, Česká republika

^d Kardiochirurgická klinika, 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol, Praha, Česká republika

^e Viz apendix pro úplný seznam řešitelů registru

Cíl: Perkutánní koronární intervence (PCI) se stala standardem péče o pacienty s akutními koronárními syndromy (AKS). Česká republika patří mezi evropské země s dobře propracovanou sítí spolupracujících nemocnic provádějících PCI a nemocnic, které tento výkon neprovádějí. Z řady registrů je k dispozici množství údajů o pacientech léčených pomocí PCI. Mnohem méně se toho ví o způsobu léčby a výsledném stavu pacientů s AKS hospitalizovaných v nemocnicích bez katetrizačních sálů. Cílem registru ALERT-CZ bylo konkrétně analyzovat údaje těchto pacientů dopravených do místních nemocnic neprovádějících PCI a zjistit, zda se v místních, malých nemocnicích uplatňují doporučené postupy Evropské kardiologické společnosti.

Metody a výsledky: Do projektu bylo zařazeno celkem 6 265 pacientů poprvé hospitalizovaných pro AKS ve 32 českých komunitních nemocnicích bez katetrizačních sálů během tříletého období (7/2008-6/2011). Průměrný věk těchto pacientů byl 69,7 ± 12,3 roku, ve 39,5 % šlo o ženy, 35,4 % mělo diagnózu diabetes mellitus, 76,0 % hypertenzi, 28,3 % již dříve prodělalo infarkt myokardu a 12,0 % cévní mozkovou příhodu. Pětadvacet procent pacientů vykazovalo známky akutního srdečního selhání (Killipova třída II v 19,0 %, třída III v 4,8 % a třída IV v 1,1 % případů). Diagnózou při propuštění byl infarkt myokardu s elevací úseku ST (STEMI) ve 26,1 %, infarkt myokardu bez elevací úseku ST (non-STEMI) v 53,1 % a nestabilní angina pectoris (NAP) ve 20,9 % případů. Naléhavý převoz mezi nemocnicemi k provedení koronarografie a PCI do 12 hodin od nástupu symptomů byl indikován u 73,4 % pacientů se STEMI, plánovaná koronarografie u 15,9 % pacientů se STEMI; koronarografie nebyla indikována u 9,9 % pacientů se STEMI, a 0,9 % pacientů se STEMI odmítlo její provedení. Z pacientů s non-STE AKS byla koronarografie provedena do 24 hodin u 16,2 %, mezi 24 a 72 hodinami u 18,2 %, ještě později u 38,1 %,
koronarografie nebyla indikována u 22,7 %, provedení koronarografie odmítlo 4,8 % pacientů. Průměrná délka pobytu v zařízení s možností provést PCI byla 2,0 dne a pouze 37 % pacientů se po koronarografii (± PCI) vrátilo do původní komunitní nemocnice, ostatní byli propuštěni přímo domů. U pacientů se STEMI byl medián intervalů následující: bolest - první kontakt s lékařem (first medical contact - FMC) 120 min, FMC - dveře komunitní nemocnice 30 min, příjezd ke dveřím komunitní nemocnice a odvoz rychlou záchrannou službou od dveří komunitní nemocnice 23 min. Trombolýza byla provedena u 0,4 % pacientů se STEMI, a to ve vzácných případech, kdy nebyl z logistických důvodů okamžitý převoz z komunitní nemocnice možný.
Perkutánní koronární intervence byla provedena celkem u 41,6 % pacientů (65,9 % se STEMI, 35,8 % non-STEMI a 26,4 % s NAP). Koronární bypass (CABG) byl proveden celkem u 2,9 % pacientů (2,1 %, resp. 3,1 % a 3,6 % podle výše uvedených diagnóz). Podrobné údaje o farmakoterapii i nepřímé porovnání se samostatnými registry zařízení s vybavením pro provádění PCI přesahují rozsah tohoto abstraktu a budou uvedeny jinde.
Celková nemocniční mortalita činila 7,2 %. Mortalita podle konečné diagnózy byla 9,5 % (STEMI), 8,7 % (non-STEMI) a 0,5 % (NAP). Hodnoty mortality podle věkových skupin byly 16,2 % (> 80 let), 8,0 % (70-80 let) a 2,4 % (< 70 let).

Závěr: Pacienti přivezení do nemocnic nevybavených pro provádění PCI absolvují revaskularizační výkony méně často než nemocní transportovaní přímo do nemocnic s katetrizačními sály. To může souviset s rozdíly ve vstupní charakteristice a výsledky mohou být těmito skutečnostmi ovlivněny.

Klíčová slova: Akutní koronární syndrom; Infarkt myokardu; Koronarografie; Nemocnice bez vybavení pro PCI; Nestabilní angina pectoris; Perkutánní koronární intervence; Revaskularizace

Vloženo: 20. březen 2013; Revidováno: 22. duben 2013; Přijato: 23. duben 2013; Zveřejněno: 1. červen 2013  Zobrazit citaci