Cor et Vasa 2018, 60(1):e9-e17 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2017.12.005

Panvascular disease - Diagnosis and management

Katerina K. Naka^a, Victor Aboyans^b,c, Charalambos Vlachopoulos^d,*

^a 2nd Department of Cardiology, University Hospital of Ioannina, University of Ioannina Medical School, Ioannina, Greece

^b Inserm 1094, Tropical Neuroepidemiology, Limoges University, Limoges, France

^c Department of Cardiology, Dupuytren University Hospital, Limoges, France

^d 1st Department of Cardiology, National and Kapodistrian University of Athens, Greece

Panvaskulární postižení (panvascular disease, PVD) významně zvyšuje riziko kardiovaskulárních příhod (infarkt myokardu, cévní mozková příhoda a úmrtí z kardiovaskulárních příčin); čím více míst je postiženo, tím vyšší je riziko závažné kardiovaskulární příhody. Přes vysokou incidenci PVD a vysoce nepříznivou prognózu pacientů z hlediska kardiovaskulárního systému je poznatků o tomto postižení stále ještě nedostatek. Při počátečním screeningu a stanovování diagnózy je naprosto nezbytné odebrat anamnézu rizikových faktorů a přidružených onemocnění a současně provést důkladné fyzikální vyšetření. Diagnóza aterosklerózy postihující různá cévní řečiště se stanovuje na základě hodnot indexu kotník-paže a výsledků různých neinvazivních zobrazovacích metod, jako jsou duplexní ultrazvuk, výpočetní tomografie nebo MR angiografie, zatímco digitální subtrakční angiografie se v současnosti používá téměř výhradně v souvislosti s endovaskulárními výkony. Vhodnost použití každé z uvedených metod uvádějí mezinárodní doporučené postupy a každý konkrétní případ projednává multidisciplinární tým.
Léčba pacientů s PVD může být velmi náročná. Ke snížení nadměrného kardiovaskulárního rizika je nutno přijmout opatření sekundární prevence a vést agresivní farmakoterapii. Dosud není známo, zda rutinní screening na případnou přítomnost aterosklerózy na různých místech tepenného stromu u všech nebo pouze u vybraných pacientů může změnit způsob léčby natolik, aby se zlepšil výsledný stav těchto pacientů.
V nepřítomnosti "tvrdých" důkazů je nutno rozhodovat o každém případu individuálně formou spolupráce řady odborností v rámci multidisciplinárního přístupu. Obecně lze konstatovat, že nejdříve je nutno věnovat pozornost lézím s více symptomy nebo lézím s nejzávažnějším dopadem na prognózu. Ve vybraných případech lze provádět kombinované výkony. Vzhledem k tomu, že u pacientů s PVD často dochází k perioperačním kardiovaskulárním komplikacím, je vhodný předoperační cílený screening.
Cílem dalších klinických studií bude stanovit účinnější postupy v diagnostice a léčbě uvedených pacientů. Dosud jediná studie neprokázala nutnost screeningu na přítomnost PVD u pacientů se závažnou ischemickou chorobou srdeční. V současnosti je k optimalizaci krátkodobé a dlouhodobé prognózy často nutno spoléhat na rozhodnutí multidisciplinárního týmu.

Klíčová slova: CT angiografie; Diagnóza; Index kotník-paže; Léčba; MR angiografie; Onemocnění karotid; Onemocnění periferních tepen; Panvaskulární postižení

Vloženo: 8. listopad 2017; Přijato: 15. listopad 2017; Zveřejněno: 1. únor 2018  Zobrazit citaci